Proč státní IT zakázky selhávají?

Informační technologie jsou významným zdrojem pokroku, usnadňují práci a pokud jsou správně využity, tak nám ušetří nebo i vydělají. Čím to je, že velké IT zakázky jsou často předražené, přestože výsledný produkt vůbec nefunguje?

Pravděpodobně nás napadne korupce a úředníci bez odborného vzdělání v IT, ale problém je obsažen v samotném způsobu řízení státu - rigidní byrokracii.

Waterfall - rigidní řízení projektů

Za dávných časů technologického pravěku se ujmulo řízení vývoje software zvané Waterfall (vodopád). Jak název naznačuje, tak tento typ řízení směřuje vždy jen od shora dolů. Waterfall projekt začíná analýzou požadavků, následuje návrh, implementace, verifikace, integrace a nakonec údržba. Od analýzy požadavků po fázi verifikace se čas počítá na měsíce až roky.

Waterfall je tedy velmi rigidní systém, který se velmi špatně přizpůsobuje měnícím se podmínkám. Potřeby minulého roku nemusí odpovídat potřebám současnosti. Úspěch celého projektu tak závisí na kvalitě analýzy požadavků, ale ani ta nejkvalitnější analýza nedokáže předvídat požadavky, které teprve vzniknou. Navíc vhodně sepsaná analýza požadavků je prostředkem, jak umožnit vyhrát státní zakázku konkrétní firmě. A zde je příčina nefungujících registrů a dalších státních IT zakázek. Systém řízení je prostě od počátku nastaven tak, aby odpovídal hodnotám byrokracie, ale neodpovídá požadavkům koncových uživatelů. Výsledkem celého snažení je jasný neúspěch a vyhozené peníze.

Agilní vzpoura

Zcela přirozeně se vůči waterfall řízení vytvořil protipól. Tím jsou agilní metodiky řízení, které mají počátek v Manifestu Agilního vývoje software. Agilní manifest vznikl jako vzpoura proti přebyrokratizovanému, pomalému a neefektivnímu vývoji software.

Manifest Agilního vývoje software

• Jednotlivci a interakce před procesy a nástroji.
• Fungující software před vyčerpávající dokumentací.
• Spolupráce se zákazníkem před vyjednáváním o smlouvě.
• Reagování na změny před dodržováním plánu.

zdroj: Manifest Agilního vývoje software

Agilní vývoj tedy klade větší důraz na komunikaci vývojářů s koncovými uživateli. Vývojář nevytváří IT systém na základě staré analýzy, ale na základě akutálních potřeb skutečných lidí, který systém budou používat. Komunikace je nadřazena nad byrokracii. Možná i tento způsob myšlení je důvod, proč agilní vývoj nachází své místo u velkých přesto dynamických firem, ale nedaří se mu v čistě byrokratickém prostředí. Další nespornou výhodu agilního přístupu je plánování v úsecích 2-4 týdny, které jsou nazývány sprint, kdy na konci každého sprintu se předkládají vyřešené úkoly k verifikaci. Oprava chyb je tak znatelně rychlejší a také levnější.

Potřebujeme vůbec velké IT projekty? Selhání velkých i menších státních IT projektů nás vede k otázce, jestli je vhodné investovat do IT. Mezi hlavní příčiny selhání tedy patří waterfall řízení, korupce a nedostatečné odborné znalosti státních úředníků a politiků v oblasti IT. Příčiny selhání tedy známe. Víme, že IT projekty lze řídit efektivněji. Máme dále usilovat o digitalizaci státní správy?

Digitalizace státní správy je bezpochyby velmi důležitá. Pokud by stát dokázal správně zadávat IT projekty, tak ve výsledku by nám IT technologie pomohly významně ušetřit a dokonce redukovat rutinní i analytickou práci. Zde ovšem narážíme na další problém, který je s IT spojen. Úředníci si musí uvědomovat, že úspěch IT technologií ve státní správě může také znamenat, že práci méně kvalifikovaných úředníků převezmou počítače.

Příkladem zbytečné úřednické práce je například záměr Ministerstva financí nabrat nové úředníky, kteří by kontrolovali daňové úniky. Na první pohled je to bohulibý záměr, ale v komerčním sektoru to takto nefunguje. Pokud bychom zadali stejný problém managementu banky nebo pojišťovny, tak bychom dostali odpověď typu: “nasadíme Business Intelligence”, nebo “nasadíme Big Data”. Tyto finanční instituce se totiž také musí vypořádavat s podvodníky a činí to právě pomocí technologií pro analýzu dat, které dokáží snadno odhalit nestandardní jednání, které může značit podvod, korupci, nebo chybné rozhodování konkrétního úředníka. Pokud takové systémy pro odhalování podvodů a korupce využívají prosperující finanční instituce, proč je nepoužívá i stát?

Je třeba digitalizovat státní správu? Je možné, aby ve státním sektoru fungovali pružnější způsoby vývoje? Co si o tom myslíte?